Co přinesl uplynulý týden aneb proč nežeru průzkumy

Zpráva první: David Cameron uspěl v britských parlamentních volbách. Zpráva druhá: Češi mají obavy z Ruska. Na první pohled neexistuje mezi těmito informacemi žádná spojitost. Ovšem na ten druhý…

Pro začátek několik slov k úspěchu britských konzervativců: tentokrát zcela vynechám můj osobní názor na Cameronovy politické manévry a raději se zaměřím na volební boj a jeho výsledky

1. Konzervativci - 330 mandátů
2. Labouristi - 232 mandátů
3. Skotská národní strana - 56 mandátů
4. Liberální demokraté - 8 mandátů
5. Plaid Cymru - 3 mandáty
6. Strana nezávislosti UKIP -  1 mandát
7. Zelená Green Party - 1 mandát

David Cameron tedy dosáhl naprosto ideálního výsledku, neboť jeho konzervativci získali dominantní vítězství a jsou tudíž schopni sestavit jednobarevnou vládu. To je však poněkud v rozporu s tamní předvolební mediální masáží a přidruženou vlnou průzkumů, která chybně „předvídala“ velmi těsný volební výsledek (viz např.  zde    nebo  zde ).

Konkrétněji např. britská významná agentura Populus - podle jejího předvolebního výzkumu by konzervativci i labouristé měli získat zhruba 33% hlasů, přičemž však reálný výsledek takové předpovědi vůbec neodpovídá (přestřelit o 98 mandátů je jednoduše úlet). Samozřejmě se nejedná o ojedinělou chybu jedné jediné agentury; spíše naopak…těsný výsledek byl jednoznačně nejrozšířenější předpoklad napříč celou Evropou, včetně českých médií. Což je, vzhledem k výsledku, poměrně zarážející: je vůbec možné v průzkumech neúmyslně „přestřelit“ s tak markantním rozdílem? A co je ještě podivnější, proč se tyto výzkumné agentury a jejich věštby hromadně netrefily, ale bookmakeři se svými kurzy ano? Příkladně britská sázková kancelář Unibet a její kurz na nejvyšší zisk mandátů: konzervativci 1,16 vs. labouristé 5,00. Kde se stala chyba?

Nyní z jiného soudku: úvodem jsem zmínil české obavy z Ruska, přičemž vycházím z pondělního článku serveru novinky.cz . Ve zkratce: agentura Ispos (největší hráč na poli výzkumu trhu a veřejného mínění v ČR) vyhotovila průzkum , ze kterého plyne následující: Celkem 54% respondentů vnímá současné Rusko jako „říši zla“, dále 71% respondentů vnímá negativně osobu Vladimira Putina, Zemanovy postoje vůči Rusku mají podporu jen u 37% respondentů atd. Tento průzkum byl vyhotoven metodou CASI (počítačově vyplňované asistované dotazníky, v případě agentury Ipsos placené) na vzorku 1050 respondentů a zadavatel průzkumu není známý resp. není uveden v poskytnuté zprávě, viz odkazy výše.

Článek na webu novinky.cz byl poměrně úsměvný díky rozporu, který vyvolala přidružená anketa, ostatně posuďte sami: název článku: „Češi mají obavy z Ruska, obraz Putina se blíží Stalinovi“, dotaz ankety: „Obáváte se Ruska?“ výsledek ankety: 31,7% ANO; 68,3% NE (celkový počet hlasů 28 485), což ve spojitosti s poskytnutými výsledky průzkumu znamená velmi protichůdné informace. Pochopitelně zde nechci pitvat zcela zjevný rozdíl mezi online anonymní anketou a agenturním průzkumem, jedno je však jisté: nejméně jedna strana průzkumníků (a dost možná i obě) se musela seknout. Jak si má ale běžný čtenář/občan takové informace rozklíčovat?

Ačkoliv patřím mezi jedince, kteří v dané anketě odpověděli NE, pokusím se o jakousi neutrální analýzu možných chyb či problematických faktorů:

1. Anketa na Novinkách mohla být zmanipulována hackery: používané zabezpečení CAPTCHA rozhodně není neprůstřelnou zdí. Zároveň jsem ale během průběžného sledování ankety nevypozoroval žádné skoky; procenta se průběžně +- držela na stejné hladině a hlasy přibývaly víceméně konstantě.
2. Čtenářská základna serveru novinky.cz může být prorusky orientovaná. Tento scénář nepovažuji za příliš věrohodný - novinky coby součást Seznam.cz jsou domovskou stránkou většiny českých obyvatel, v kombinaci s již zmíněným vysokým počtem hlasujících (28 tis.) by tedy mělo jít o žádoucí názorovou všehochuť, nicméně s jistotou nelze vyloučit ani pravý opak. Prorusky orientovaný server by ale nejspíš nevypouštěl zprávy s titulkem „Češi mají obavy z Ruska“.
3. Psychologický efekt: mnoho protirusky orientovaných čtenářů mohlo být vůči anketě netečných, zatímco na proruské čtenáře působila jako dráždidlo. Tudíž mohlo dojít k určitému zkreslení.
4. Průzkum agentury Ipsos mohl být neúmyslně špatný: vzhledem k poměrně nízkému počtu respondentů (1050) se nabízí chyba na základě jejich nevhodného výběru.
5. Průzkum agentury Ipsos mohl být úmyslně špatný, resp. mohlo jít o účelně zohýbaný prefabrikát. Vzhledem k neznámému zadavateli zde visí nepříjemný otazník (princip „kdo platí, ten velí“…), přičemž agentura mohla díky své profilaci registrovaných respondentů jednoduše vykonstruovat takové složení, které by odpovídalo přání zadavatele a tím v podstatě ovlivnit a usměrnit výsledek průzkumu.

Pozn. Zmíněnou profilaci respondentů známe nejspíše všichni např. díky mobilním operátorům a jejich tvorbě klientských databází (otázky typu „kolik vás bydlí v domácnosti, jaký je váš příjem, kolik provoláte…“ na jejichž základě operátor sestavuje nabídku produktu), u agentur zkoumajících veřejné mínění funguje tento princip obdobně.

Nyní již subjektivně; dle mého názoru vznikl rozpor průzkum/anketa kombinací třetího a pátého faktoru; oba způsoby měření vyprodukovaly nepoužitelný výsledek a reálný obraz se bude nacházet někde uprostřed. Podstatné je to, že průzkum agentury Ipsos nemůže být brán vážně, jelikož neposkytuje dostatečnou transparentnost a jistotu neutrálního výběru respondentů. Pokud nemám jistotu, že byli respondenti vybíráni náhodně (a rozhodně mi nestačí slib nějakého manažera nebo dobré jméno firmy…), pak nemohu brát výsledek průzkumu vážně, i kdyby se mi sebevíce zamlouval nebo hodil do mých postojů. Dokonce jej nemohu brát vážně ani v případě,kdy by výsledek nakonec skutečně odpovídal realitě.

A zpět k britským volbám: předpovědi a kurzy bookmakerů se ukázaly jako správné, naopak předpovědi tamních agentur a průzkumy veřejného mínění se ukázaly jako chybné. Proč? K objasnění této záhady stačí jediné: důsledně sledovat stopu peněz. Bookmakeři mají totiž jednoznačný zájem na skutečné přesnosti a správném zhodnocení – odvíjí se z toho jejich zisk. Naproti tomu zisk agentur (Populus, Ipsos atd.) stojí na zadavatelích a jejich zakázkách. Samozřejmě nelze tvrdit, že každá taková zakázka musí být automaticky předem zmanipulovaná a prefabrikovaná (klient může skutečně žádat i objektivní zhodnocení)…ovšem pokud začnete, stejně jako já, důsledně pátrat např. ve zmíněných předvolebních věštbách, pak budete opakovaně narážet na stále stejný scénář: neznámý zadavatel (v tomto případě bych předpokládal silný podíl zadavatelů ze strany Cameronovy opozice), nedostatečná transparentnost či metodika při výběru respondentů, absence záruk a nevypátratelnost peněz.

Jeden týden, dvě zcela nesouvisející kauzy, pestrá škála výzkumů a anket na všech frontách a jejich společný jmenovatel: naprosto nulová vypovídající hodnota a stabilní nepřesnost. Ovšem nehleďme jen na poslední týden, vzpomeňme např. na první přímou volbu českého prezidenta: podle průzkumů mělo jít o boj Zemana s Fischerem, bookmakeři typovali spíše bitvu mezi Zemanem a Schwarzenbergem. Náhoda? Z jiné strany: Hnutí ANO zaznamenalo raketový nárůst preferencí v půli roku 2013. Tedy ve stejné době, kdy Babišův Agrofert převzal Mafru, která následně začala chrlit průzkumy (ty od agentur kalibru Ipsos) o rostoucích preferencích ANO; aneb jak se opakovaná lež stavá pravdou... Ovšem nemá žádný smysl ukazovat prstem na jednotlivce či konkrétní politické strany, tento druh manipulace s veřejným míněním se totiž dnes používá v celém politickém spektru, zleva doprava. Oproti totalitním praktikám (které bohužel důvěrně známe díky komunistickému režimu) jde o poněkud sofistikovanější, účinnější a hůře průhledný způsob společenského usměrňování. Bohužel jde také o způsob daleko hnusnější. A právě proto odmítám věřit neprůhledným průzkumům tohoto druhu.