Šádí Shanaáh – mistr bludných výkladů

Po delší odmlce rozsáhlejší blog věnovaný jedné kuriózní figurce na scéně českého multikulturalismu. Pozor, dlouhé.

Nejprve věcně a fakticky pro ty, kteří se s osobou Šádího Shanaáha v médiích dosud nesetkali:  Šádí je členem Strany zelených, hlasitým podporovatelem muslimské komunity a jedním z předních českých zastánců multikulturního pojetí EU. Syn palestinského otce a české matky, narozen v Praze, ročník 1982, sám sebe nejčastěji označuje jako nepraktikujícího muslima (po otci) s určitým odporem k církevnímu pojetí náboženství, zároveň je však Šádí známý díky legendárnímu výroku „já když jsem v zemi svého táty, v Palestině, tak říkám, že jsem muslim. Když jsem v Evropě, říkám, že jsem ateista“. Část svého dětství prožil v jordánském uprchlickém táboře, poté získal západní vzdělání v oblasti mezinárodních vztahů, na jehož základě bývá zván do médií coby analytik.

A nyní již subjektivně: ke sledování Shanaáhových veřejných projevů jsem se dostal v období po útocích na Charlie Hebdo a od té doby je se zájmem hltám (zřejmě určitá forma masochismu plus záliba v estrádách), neboť jde o ryzí zosobnění veškeré multikulturní pokřivenosti. Míra demagogie a nesmyslnosti jeho výpadů vůči názorovým oponentům dosáhla pomyslného vrcholu nedávným článkem Jak se šíří nenávist pod hlavičkou týdeníku Respekt, na jehož základě jsem se rozhodl reagovat a podívat se na osobu Šádího Shanaáha poněkud detailněji:

Shanaáhovi nepřátelé

Obecně lze říci, že Shanaáhovými nepřáteli jsou všichni lidé, kteří projevují jakýkoliv skepticismus či opatrnost vůči imigraci, islámu a jeho expanzi na evropském území. Momentálně se tedy Šádí Shanaáh pokouší názorově přetlačit většinovou českou společnost jako celek. Existují však určité osoby, které dráždí Šádího zažívání poněkud intenzivněji. Konkrétněji jsem vypozoroval 3 exempláře:

Případ první – Lukáš Lhoťan:

Nejznámější český exmuslim Lukáš Lhoťan je pro českou scénu unikátní tím, že může na základě intenzivní osobní zkušenosti poskytnout veřejnosti tzv. náhled za oponu –detailní a specifický popis fungování muslimské komunity v ČR. Že jde o pohled mimořádně hnusný je jasné zřejmě každému, kdo se setkal s Lhoťanovými texty. A poskytování nelichotivých informací o českém islámu je něco, co Šádí v žádném případě nepromíjí. Zřejmě právě proto se v minulém roce pokusil sabotovat Lhoťanovo hostování v Českém rozhlase pomocí nechutného bonzáckého hanopisu, ve kterém jej lživě označil za radikálního šiřitele nenávisti se silnými vazbami na extrémistické organizace.

Případ druhý – Martin Konvička

Momentální prim na Shanaáhově blacklistu drží bezpochybně lídr iniciativy IVČRN, Martin Konvička. Ačkoliv se Shanaáhovy zlostné výpady vůči tomuto muži objevují ve veřejném prostoru dlouhodobě, s nejnovějším blábolem Jak se šíří nenávist bylo dosaženo zcela nového dna. Shanaáh se v článku pokouší (mimo jiné)  spojovat Konvičku s Breivikem na základě jakéhosi zpatlaného konstruktu – Konvičkova starší angažovanost v Czech Defence League (CzDL) se prý ideově vázala na odkaz britských English Defence League (EDL), stejně tak se k EDL hlásila norská Norwegian Defence League, ve které měl údajně jisté kontakty a známosti právě Anders Breivik.

Na základě obdobně stupidního myšlenkového slepence dokážu teoreticky „spojit“ samotného Shanaáha např. se zabijáky ISIS – díky jistému hacktivistickému útoku z roku 2013 je na základě zveřejněné korespondence známo, že Shanaáh žebral o finanční podporu u brněnského předsedy muslimů, Muneeba Alrawiho. Zároveň víme, že Alrawiho projekty jsou financovány saudskoarabskými investory; a jsou to právě saudskoarabští investoři, kterým je důvodně připisována finanční podpora vrahů z ISIS. Případně mohu míru výkladové stupidnosti posunout ještě o malý kus dál a spojit Shanaáhova otce s Chálidem Mašálem (vůdce Hamásu), neboť je oba spojují palestinské kořeny a islámská víra…v obou případech jde pochopitelně o bezbřehou blbost, nicméně zcela odpovídající Šádího myšlenkovým pochodům.

Velmi vtipné je pak Shanaáhovo předstírané blbečkovství ve vztahu ke Konvičkovým výrokům; Šádí intenzivně šmíruje analyzuje veškeré Konvičkovy dostupné texty, které následně opatří svými výklady, přičemž však důsledně nepřipouští jakoukoliv možnost fabulace, trollingu či nadsázky (i přesto, že sám MK veřejně nesčetněkrát zmínil aspekt trollingu ve spojitosti s prací IVČRN).

Zvláštní oblibu našel Šádí ve výroku„vás, milí muslimové, nameleme na masokostní moučku“, přičemž tento výrok prezentuje jak jinak, než doslovně a staví tak Konvičku do pozice nebezpečného extremisty. Zde bych sladkému Šádímu nejprve rád doporučil kapku sebereflexe ohledně vlastní rétoriky (vzpomeňme třeba na jeho rozpačitou hlášku „cikáni kradou“  z pořadu Fokus VM) a zároveň bych se jej coby samozvaného arbitra extremistických výroků rád zeptal, kde že se vlastně nachází ta pomyslná hranice nebezpečí, kterou MK svým výrokem překročil? Aktuálně jsem např. v jedné fotbalové diskusi narazil na příspěvek „ty Kazachy rozdrtíme“ a nejsem si jist, zda takový výrok rovněž není přes multikulturní čáru… neměl bych jeho autora nahlásit?

Srovnatelnou hysterickou klauniádu předvádí Šádí v souvislosti s tímto příspěvkem: Obraz znázorňuje jakéhosi Peršana během obcování s velbloudem a Shanaáh ve svém článečku zuřivě prská nad „zavádějícími informacemi“, neboť tato konkrétní malůvka má být zobrazením jakéhosi posedlého muže z legendy, nikoliv však islámského folkloru. Šádí tedy opět raději účelně přehlíží základní myšlenku příspěvku: posměch, provokace, trolling a zhnusení na základě rozsáhlých a prokazatelných sexuálních zvrhlostí v islámských zemích – konkrétně bych připomněl např. Rúholláha Chomejního (v 80.letech nejmocnější muž Iránu) a jeho výrok "Muž může mít sex se zvířaty, ale měl by zabít zvíře poté, co dosáhl orgasmu. Neměl by prodávat jeho maso lidem z jeho vlastní vesnice, ale je rozumné prodat maso vedlejší vesnici."

Případ třetí - Vladimir Putin

Pokud se Šádího zeptáte na definici zla, s velkou pravděpodobností budete odkázáni na současného ruského prezidenta. Míra Šádího zášťi vůči Putinovi dosáhla takových výšin, že si ruský medvěd vysloužil čestné místo dokonce i v Shanaáhově volebním spotu; nebohý ŠS je otřesen a zhnusen ze skutečnosti, že ČR musí Rusku PLATIT za dovoz plynu a ropy (ten, jehož jméno odmítá Šádí ve spotu vyslovit, by nám měl pravděpodobně distribuovat plyn i ropu zdarma). Následně se Shanaáh přepíná do polohy ekonom a hbitě přepočítává průměrnou denní českou platbu Rusku na cenu 4 ruských těžkých tanků. V zápalu svého spravedlivého hněvu ovšem jaksi přehlíží fakt, že platby za ropu a plyn slouží k poněkud jiným účelům, než je bezvýhradné a přímé financování ruské válečné mašinérie…

Shanaáhovy příležitostné uštěpačné poznámky či vtípky na Putinovu (případně Putinovu-Zemanovu) adresu nepředstavují nic mimořádného ani významného, pouze dokreslují jakýsi celkový obraz. Za bližší prozkoumání však stojí jeho přístup k otázce homosexuality. Jakožto správný multikulturní a proevropský kádr se Shanaáh v této otázce pochopitelně angažuje a rád upozorňuje na ruské/putinovské diskriminační zacházení s jinosexuály (viz např. jeho FB profil: „Srdečně Vás zvu na promítání dokumentu o nelehkém údělu ruských homosexuálů…“). To by bylo samo o sobě jistě chvályhodné a zcela v pořádku, ovšem je třeba dodat, že Šádí zároveň taktně mlží a obchází tutéž problematiku v jeho islámském světě. Což je přinejmenším značně kuriózní - otevřené pranýřování ruské homofobie (diskriminace na pracovním trhu, bojkot homosexuálních sňatků…) versus trapné ticho a opatrné kličkování kolem homofobie islámské (nezapomínejme, že celá řada islámských zemí „odměňuje“ homosexualitu vyhlídkovým letem z věže).

Šádího oblíbené pseudovýklady

„islám v ČR nechceme je jako židy v ČR nechceme“: Tuto hlášku Šádí s oblibou veřejně tasí, kdykoliv dostane mediální prostor. Pochopitelně jde o pokřivenou demagogii a srovnávání nesrovnatelného (islám = ideologie versus židé = etnikum; Šádí u svého přirovnání totiž zásadně nepoužívá slovo judaismus), Shanaáh se zde pokouší o vytvoření jakéhosi mediálního cejchu a nesmyslného spojení IVČRN s nacismem (rasismem, fašismem, xenofobií…obvyklá kolekce) čímž chce vytvořit z lidové obezřetnosti extremistický prvek. Fakt, že právě jím tolik milovaná muslimská komunita v Evropě momentálně systematicky přebírá otěže nenávistných výpadů vůči židům, ve svých výkladech Šádí důsledně ignoruje.

Islámský stát nemá nic společného s islámem: Oblíbené a značně rozšířené klišé islámských apologetů – ŠS se konkrétně opírá o světovou výkladovou rozmanitost, kterou se dlouhodobě zabývají nejlepší islámští učenci (citace: „Po staletí probíhají revize a spory, které nemají výherce…“). Zde bych Shanaáhovi rád připomenul káhirskou univerzitu al-Azhar; světově zřejmě nejvýznamnější místo islámského učení, přezdívané též "Vatikán islámu". Tamní učenci vytvořili náboženský edikt, jímž odmítli označit Islámský stát v Sýrii a Iráku za neislámský (námitky občasně projevují pouze směrem k jistým dílčím aktům ISIS – upálení jordánského pilota apod.).  Mimo to ti samí vrcholoví učenci například sepsali a posvětili knihu Islámská vize pro boj proti AIDS, navádějící k zabíjení homosexuálů. Pokud nemá ani al-Azhar nic společného s islámem, co potom ano? 

V souvislosti s ISIS je zajímavé sledovat určitou zkreslenost Shanaáhových měřítek. Šádí na jedné straně označuje Islámský stát za pouhou „partu narkomanů“ (klíčové slovo parta, viz březnový Fokus VM), zároveň se ale na svém FB profilu zhnuseně pohoršuje nad jakousi hybridní záložáckou armádou ze severu ČR. Všimněte si použité terminologie: radikální islámští militanti, kontrolující území o přibližné rozloze Anglie = parta; a proti tomu spolek několika volnočasových záložáků kolem Marka Obrtela = armáda. Jde o pouhou neúmyslnou špatnou volbu slov, či o záměrný pokus lakovat radikální islám na růžovo?

Pegida odmítá islám a přitom má největší základnu v Sasku, kde je ale muslimská komunita nejmenší: Je zajímavé, že ačkoliv Shanaáh v otázce islámské na oko zastává odbornou diskusi a odmítá jednoduché nálepkování či snadné a jednoznačné závěry, v otázce protiislámské operuje přesně naopak – Sasko má nejméně muslimů, takže lidé z Pegidy pouze odmítají něco, co neznají a chovají se tudíž xenofobně…až na to, že skutečnost se má poněkud jinak.

Saské protiislámské/protiimigrační postoje mají několik aspektů:

• Sasko vzhledem ke své poloze do značné míry funguje jako hlavní imigrační průchod.
• Saské území představuje díky továrnám a výrobnám ekonomický motor a obyvatelé (resp. tamní dělnická třída) jsou tedy zcela přirozeně frustrováni – právě oni v těchto továrnách vytvářejí zisk a hodnoty, které následně dobroserové Shanaáhova formátu přerozdělují ve velkém do kapes příchozím imigrantům.
• Z plánů o umístění nejrůznějších krizových zařízení a ubytoven jednoznačně vyplývá skutečnost, že má Sasko posloužit zbytku Německa jako hlavní odkladiště problematických imigrantů. Ostatně tento model v mírně odlišné variaci známe i v ČR, viz problematika romských ubytoven na území Šluknovského výběžku apod.

„Nemůžeme nakázat lidem, do jaké země mají chodit, nebo ne“: Šádího hláška z debatního klubu. Takový výrok je obzvlášť pikantní od hlasitého podpůrce imigračních kvót.

Vzorná Indonésie: Shanaáh ve svých výkladech opakovaně používá Indonésii coby ukazatel tolerantního (a.k.a. správného) islámu, viz např. jeho výrok „V Indonésii, nejlidnatější muslimské zemi na světě, je státním svátkem narození Buddhy.“ Připomínám, že Indonésie na sebe začátkem srpna celosvětově upozornila tím, že udělila cenu míru za boj s imperialismem Kim Čong-Unovi. Ve spojitosti s ČR se navíc loni vyznamenala indonéská ambasáda, která ostře kritizovala dubnovou policejní razii v mešitě (tradiční šíření nenávistných a rasistických textů). Tento zásah se pochopitelně nelíbil ani samotnému Shanaáhovi, neb prý „traumatizoval přes sto lidí shromážděných k modlitbě“.

Šádího záliby:

Lov funkcí a vlivu: Nejnověji stojí za zmínění Shanaáhova spolupráce s Erikem Táberym, šéfredaktorem mediální žumpy Respekt. Dále např. loňská kandidatura do Europarlamentu, založení centra Insaan, tj. milionté variace dotačního vysavače, pracujícího s mezikulturním a náboženským dialogem. Rovněž je třeba uvést nejrůznější stáže na půdě senátu či ministerstva zahraničí, poskytování poradenských služeb - jmenovitě např. poradenství pro bývalého prznitele ministra školství Lišku. To je ten pán, který během své funkce stihl nacpat třetinu všech dostupných dotací do Zelených vzdělávacích ekoprogramů, (na úkor zbytečných vzdělávacích přežitků typu dějiny, tzv. malá domů) apod.

Žebrota: Konkrétně již uvedené Shanaáhovo chrastění prázdnou kasičkou na Alrawiho koberečku, obecně pak tradiční multikulturní/zelený modus operandi – proč na své dobroúmysly využívat své vlastní finanční prostředky, když je mnohem snazší zacházet s penězi přerozdělenými. O mnohém vypovídá i Shanaáhův volební spot – v tříminutovém představovacím videu je aspekt peněz zmíněn cca jedenáctkrát.

Cenzura: Výše zmíněný hanopis na Lukáše Lhoťana, dále dožadování se mediálního cenzurování protiislámských postojů v pořadu Fokus VM (zde Šádího umravňoval dokonce i veletolerantní Václav Moravec), v neposlední řadě angažovanost v nevyváženém, kontroverzním a jednostranně agitačním projektu Muslimové očima českých školáků.

Závěr:

Šádí Shanaáh je živým důkazem toho, že ne všichni místní dobroserové a imigrační posluhovači musí nutně působit jako sebenenávistní zapšklí psychopati. Imidž plachého hocha s dobrými mravy v kombinaci s +- sofistikovaným veřejným projevem může na celou řadu lidí zapůsobit kladným dojmem (vzpomeňme na lednový Hyde Park a culící se moderátorku B. Kroužkovu, jindy bestiální dravousaň). A právě díky určité schopnosti oslovit veřejnost (a následně z ní udělat stádo hýkavých multikulturních oslů) představuje lhář a demagog Šádí Shanaáh skryté riziko pro českou společnost a její existenci tak, jak ji známe.