TOP 5 překrucovaných vět

Jak to dopadá, když se některé myšlenky slavných poněkud vymknou a začnou žít vlastním životem....

1. „Bůh nehraje v kostky.“ (Albert Einstein) Výrok je dnes oblíbeným argumentem některých věřících; ti se na základě tohoto citátu rádi opájejí myšlenkou, že největší vědec moderní doby kopal za „jejich“ křesťanský tým. Paradoxem je, že tento výrok má ve skutečnosti s Bohem společného jen velmi málo; váže se na Einsteinovu neschopnost přijmout některé aspekty výkladů kvantové teorie. Einstein nebyl schopen vymanit se ze svého dogmatického pohledu na vesmír a přijmout názor, že pravděpodobnost a náhodnost jsou základními součástmi přírodních zákonitostí. V tom je také základní kámen onoho „Bůh nehraje v kostky“. Co se týče samotné Einsteinovy víry, mnohem směrodatnější je jeho výrok: "Věřím v boha Spinozy, jenž se odhaluje v organizované harmonii toho, co existuje, nikoliv v boha, který se stará o osudy a činy lidských bytostí.". Navíc se sám Einstein v 50. letech opakovaně označil za agnostika. Dodávám, že Einstein strávil 30 let života prací na tzv. teorii všeho (syntéza kvantové mechaniky a obecné relativity), přičemž neuspěl, dost možná díky svému dogmatismu.
2. „Rozpad Sovětského svazu by největší geopolitickou katastrofou 20. století.“ (Vladimir Putin) Na základě tohoto výroku mnoho „rusofobněji“ smýšlejících lidí dnes rádo vyvozuje závěry o Putinových mocenských choutkách a touze po obnovení SSSR (v takovém kontextu byl výrok prezentován např. moderátorkou ČT, Zuzanou Tvarůžkovou). Zde několik širších souvislostí: Putin tuto myšlenku vyslovil dávno před současnou ukrajinskou krizí (zde můžete najít tentýž výrok, datum 25.4.2005), přičemž se vůbec nejedná o jakoukoliv mocenskou agitku. Putin hovořil o tom, že v roce 1991 zůstaly náhle miliony Rusů za hranicemi Ruska, což považoval ve vztahu ke svému národu za onu výše zmíněnou geopolitickou katastrofu, případně za zdroj mnoha potenciálních problémů. Nepřímo tak předpověděl např. vnitrostátní ukrajinskou krizi s osmiletým předstihem. To vypovídá pouze o tom, že je Putin státník, který svému národu rozumí a tudíž je jej schopen do určité míry předvídat. Touha po obnovení SSSR se však (minimálně v tomto výroku) rozhodně neskrývá.
3.  „Zdá se mi absurdní, že se tak dokonalý orgán, jakým je oko, mohl vytvořit evolucí.“ (Charles Darwin): Zřejmě nejoblíbenější kladivo na Darwina, hojně využívané zejména jeho odpůrci z tábora kreacionistů. Darwin je skutečně autorem těchto slov a podle mnohých jimi v podstatě podkopává své vlastní celoživotní dílo. Základním kamenem úrazu je však přímé pokračování tohoto výroku, které ovšem Darwinovi odpůrci úmyslně zamlčují: „Rozum mi přesto říká, že…“ Zde je výrok v plném a původním znění: „To suppose that the eye, with all its inimitable contrivances for adjusting the focus to different distances, for admitting different amounts of light, and for the correction of spherical and chromatic aberration, could have been formed by natural selection, seems, I freely confess, absurd in the highest possible degree. Yet reason tells me, that if numerous gradations from a perfect and complex eye to one very imperfect and simple, each grade being useful to its possessor, can be shown to exist; if further, the eye does vary ever so slightly, and the variations be inherited, which is certainly the case; and if any variation or modification in the organ be ever useful to an animal under changing conditions of life, then the difficulty of believing that a perfect and complex eye could be formed by natural selection, though insuperable by our imagination, can hardly be considered real. How a nerve comes to be sensitive to light, hardly concerns us more than how life itself first originated; but I may remark that several facts make me suspect that any sensitive nerve may be rendered sensitive to light, and likewise to those coarser vibrations of the air which produce sound.“ Jedná se tedy o větu účelně vytrhovanou z celkového kontextu, přičemž oním účelem je převrácení původní Darwinovy myšlenky o 180 stupňů.
4. Věřím jen té statistice, kterou jsem sám zfalšoval. (Winston Churchill): výrok je připisován anglickému státníkovi na základě jeho obecně známého skepticismu vůči statistikám, ačkoliv jeho skutečným původcem je s největší pravděpodobností německá válečná propaganda. Podle některých pramenů je autorem dokonce sám Goebbels („Traue keiner Statistik, die du nicht selber gefälscht hast.”), přičemž cílem oné propagandy byla důmyslně vykonstruovaná diskreditace Churchillovy osoby. I když samotný výrok nutí k zamyšlení a není prost myšlenky, neměl by být připisován osobě Winstona Churchilla. Více zde.
5. „...na vrcholu dravá šelma, majestátní plavovlasý dravec, dychtivě lovící, hledajíc kořist a vítězství…“ (Friedrich Nietzsche): toto je jeden z dílčích fragmentů Nietzscheho filozofie, o který se opírala nacistická ideologie. Oním plavovlasým dravcem (v angličtině „blond beast“) však Nietzsche nemyslel žádnou čistou rasu či nadčlověka. Původní citát totiž končí následovně: „…římská, arabská, germánská i japonská urozenost, homérovští hrdinové, skandinávští vikingové – ti všichni sdílí tuto potřebu…“ Ve skutečnosti se tedy vůbec nejedná o jakoukoliv rasově čistou skupinu či nordický typ, dokonce nejde ani o člověka. Výše zmíněnou plavovlasou šelmou je totiž míněn lev, coby symbol určitých ctností.

A co závěrečné stanovisko? Pouze konstatování faktu, že není příliš rozumné soudit na základě vytržených vět a bez znalosti hlubších souvislostí. Řeklo by se „to je samozřejmost“, realita všedního dne nás však opakovaně utvrzuje v tom, že o žádnou samozřejmost v žádném případě nejde. Nakonec zmíním Pavla Dostála a jeho výrok, zprofanovaný pořadem Česká Soda: „Já věřím ve vše, ale zároveň o všem pochybuji“.